PRINCEZNA - RŮŽENKA

Umístěna 23.8.2009

DOPIS DRUHÝ 24.8.2010

Dobrý večer.
Tak jsem si konečně našla chvilku, abych Vám poslala pozdrav z Příbrami.
Život strašně utíká a ze mě už je dospělá slečna. Byla jsem na kastraci a musím se přiznat, že mám malinko problémy s nadváhou. Je to strašné, ale moc ráda papám a někdy budím paničku i v noci. Ta ženská spí jako dudek a musím ji prostě kousnout do palce u nohy, abych ji probudila. 

A to se ještě nepředá. Pořád blábolí něco o hubnutí. Chtěla mě navléci do kšírů a honit mě po procházkách. No jsem já snad nějaký pes? A chtěla mi stříhat drápky! No, vysvětlila jsem jí rychle, co si o tom myslím. Musela jsem na ní zasyčet a rafnout ji do ruky. Jó, to páníček, to je jiné kafe. Pořád mě hýčká, hladí, dává mi ty nejlepší pamlsky, kartáčuje mě a spím u  něho na dece a špitá mi do ouška samá hezká slovíčka. Teď se trochu musím červenat, ale říká mi moje malá carevničko. Tak si myslím, že bychom si vystačili sami dva. Neberete do útulku také otravné a přísné ženské? No a teď to nejdůležitější.

V lednu začal otravovat ten protivný veterinář, že by mi měli páníčci pořídit nějakou kamarádku. A považte, v lednu sem přitáhli nějaké cizí otravné kotě. A to prosím v mé přepravce. Kdybyste viděli, jak jsem se snažila, aby ho dali zase zpátky do útulku. A nic, všechno vydrželi. Tak jsem se pomalu musela smířit. Teď uznávám, že je s ní opravdu legrace. Samozřejmě, že šéf jsem já, ale umíme se bezvadně honit, skákat po stole a provádět jiná alotria, jako vyhazovat časopisy z poliček, svalit křeslo, stolek, něco rozlít, rozbít paničce její oblíbené vázičky. Hoki (nová vetřelkyně) se učí snadno. Jenom když se pereme a dovádíme, ta malá strašně kničí (přitom si sama začíná), tak se panička hrozně zlobí a někdy nás honí s utěrkou. No chápete to? No a to je asi tak všechno. Pro jistotu posílám pár fotek a Všechny srdečně zdravím.
Růženka (Princezna) z Příbrami a manželé Smutných.

DOPIS PRVNÍ

Dobrý den,
dovolte, prosím, abych se vám připomněla.
Jmenuji se Princezna - Růženka a píši Vám ze svého nového bydliště v Příbrami.
Zatím si na nic nemohu ztěžovat. Páníčci poslouchají na slovo, pelíšek jsem si udělala na posteli vedle paničky a páníček se musel odstěhovat. Moc nadšený nebyl, ale co se dá dělat.
Už čtyřikrát jsem byla u pana veterináře a chovala jsem se jako pravá dáma. Měla jsem trochu rýmu a teplotu a považte, dostala jsem injekci. Ani jsem nemukla. A dvakrát mě už očkoval a stříhal mi drápky. Pravda, to se mi moc nelíbilo.
Doma mám hromadu hraček, ale nejraději se válím v mokré vaně a dřezu na nádobí. Potom to nechává moc hezké otisky tlapiček na podlaze. Jenom nechápu, proč se panička zlobí. A jednou jsem k ní spadla do vany. Fuj, to jsem se lekla.
Jsem tak trochu mlsná. Nechutná mi suché krmení. Nejraději mám kapsičky pro citlivá bříška, vařené hovězí a kuřecí křidýlka. Také jsem měla lososa dušeného v alobalu. Řekla bych, že se tu vaří celkem dobře. Ale nejdůležitější je, že mě tu mají všichni moc rádi a já je také. I když občas koušu a škrábu a malilinko zlobím, jsem jejich miláček a jsou moc rádi, že mě mají.
Tak od nás všech pozdravujte všechna zvířátka v útulku a všem přejeme, aby si našla hodné páníčky.
Pac a pusu, Vám všem posílá Růženka a Smutných. :-))