NAŠLI JSME KOČIČKU ! ! !
CO S NÍ ? ! ?
Jak by měl člověk postupovat při nálezu kočičky? Článek, kde je velmi dobře popsané, jak byste nejvíce pomohli samotné kočičce, tak všem kočičím OS, napsala paní Věra Sochrová z OS Kočičí naděje. S jejich svolením proto uveřejňujeme zmíněný článek, který nám zcela mluví ze srdce. Samozřejmě máme menší náklady, jelikož jsme stále na začátku, méně známí a máme menší kapacitu, ale velmi se obáváme, že se časem dostaneme do takové situace, jako kolegyně z Kočičí naděje... :-(
ČLÁNEK VĚRY SOCHOROVÉ
Těžko říci, jak začít
Takže - najdete kočku, kotě nebo případně víte o nějaké kočeně, která potřebuje pomoc. Co můžete udělat? Buď to ignorujete nebo začnete shánět pomoc. Á, výborně, našel či našla jsem číslo na útulek, zavolám a oni přijedou nebo tam zvíře zavezu a je hotovo, vždyť jsou tam od toho a mají na to peníze od města, od sponzorů atd., tak co, já svůj díl splnil. Z pohledu laika úvaha zcela logická (já jsem uvažovala na začátku úplně stejně), ale z pohledu někoho, kdo se pomocí opuštěným zvířatům zaobírá, znamená tato úvaha velké trable. A teď k tomu, proč: samozřejmě jsme tady, abychom pomáhali, jenže ta problematika není bohužel tak jednoduchá. Zvířata, stejně jako lidi, trpí spoustou vzájemně přenosných chorob, pro zjednodušení příklad: mateřská škola, s chřipkou přijde jedno dítě a do týdně ji má minimálně polovina dětí - a úplně to stejné platí pro kočky… a to chřipka je jedna z méně závažných a vleklých onemocnění. Dalším věrným, i když nechtěným přítelem bezprizorních zvířat je průjem a bohužel také choroby smrtelné jako panleukopenie, kaliciviroza, herpes virus a další, přitom většině z nich zabrání základní očkování. Řešením by bylo dávat kočky z každé lokality do samostatných místností, ale to není v praxi realizovatelné. Každé depozitum má jednu max. dvě místnosti jako možnou karanténu a to prostě v sezoně rozhodně nestačí.
A teď ještě trapná zmínka o penězích, které sice neznamenají všechno, ale bez nich nikomu a ničemu nepomůžete. Za rok 2009 se naše náklady vyšplhaly zhruba na 700 000,- a z toho 200 000 se nám podařilo získat z darů našich milých kočkomilů, na příspěvcích za veterinární péči 100 000 Kč a zbytek, což je 450 000, jsme platily všechny (a to všechny znamená asi 10 bláznivých - čti ne lhostejných, ženských) ze svých rodinných rozpočtů, tudíž není tak složité si představit, že na dvounohé členy rodin moc nezbylo.
No a proč tu atrapu článku vlastně smolím???????????????????????
Důvodů je hned několik, prosím zkuste se občas, pokud to jen trochu půjde, zamyslet nad tím, že pouze tím, že kočku najdete, ji NEZACHRÁNÍTE!!!!!!!!!!!!!!!
Pokud kočku najdete, nechte ji základně veterinárně ošetřit, což znamená v případě, že pokud je zdravá, nechte ji odčervit a pak i naočkovat a ponechte ji u sebe alespoň 14 dní, než se vytvoří základní imunita a kočka se může přidat do kolektivu v našich depozitech.
Pokud zdravá není, prosím, zajistěte ji léčbu dle rady veterináře. Pokud je dospělá a zdravá, poraďte se s veterinářem o kastraci.
Všechny tyto úkony můžete činit v kontaktu s námi, abychom o konkrétním zvířeti věděli a mohli počítat s jeho přijetím po očkování.
Zdá se Vám to zbytečné, zdlouhavé a nákladné?? My toto všechno stejně udělat musíme a pokud přijmeme neočkované zvíře do většího kolektivu, tak všechny stávající i nové kočičky vzájemně vystavíme infekci - v horším případě možnosti úmrtí, v lepším případě se nám zněkolikanásobí finanční prostředky na vyléčení zvířat. Tím se samozřejmě prodlouží i doba pobytu zvířete u nás a nemožnost přijmout další potřebná zvířata...
Pokud tato prosba inspiruje alespoň některé z Vás, tak má tento článeček smysl a jménem Kočičí naděje a hlavně jménem zachráněných zvířat Vám moc děkujeme.
Pac a pusu