Jdi na obsah Jdi na menu
 


domov-Chňapka

CHŇAPKA

Umístěna 27. 1. 2013

DOPIS DRUHÝ 30. 8. 2013

Ahoj, moje bývalé bydliště.
 
Rozhodla jsem se Vám opět napsat. Já vaše bývalé čertisko Chňapka. Spousta dní uteklu od mého minulého dopisu a tak vám nyní musím popsat všechny mé zážitky. A není jich málo.
 
Rodiče jsou na mě hodní, to se musí nechat. Miluju, když mi koupí granulky Junior, kde jsou plněné mléčné kapsičky.. Toho dokáži sníst kýbl a stále nemám dost. Sama si už i o jídlo říkám. Postavím se ke skříni, kde je schované a předními pacičkami na ní neustále ,,bubnuji,,.
S Káťou ráda uklízím. Vždy, když vytírá koupelnu jsem u ní a pomáhám jí pacičkou. Za odměnu dostanu velkou pochvalu a pohlazení.
Naši byli také na dovolené. Na celý týden odjeli do Chorvatska ale mě doma nenechali. Vzali mě k babičce do velkého baráku. Na zahradě mají tři kočky a jednoho kocoura, velkého psa a králíky. Celý týden bylo hezky, takže jsme přes den byli na zahradě. To bylo úžasné. Vyválet se v hlíně nebo v popelu, to je prostě moje. Akorát ten pes je na mě moc veliký a tak na něj prskám a dělám hřbet. Už si mě ani nevšímá. Ostatní kočky mě rády nemají, ani ten kocour mě zatím nechce. Je mi to trošku líto, ale aspoň je vždy na zahradě pořádně proženu! Teď se snažíme chodit ven každý víkend a mě to moc baví. Zatím tedy nemám ráda křižovatky, traktory a motorky ale snad si zvyknu. Na zahrádce je klid, sluníčko a spousta věcí k prozkoumání a to za tu cestu stojí.
Doma se trošičku nudím, potřebovala bych ještě jednu kočičku, ale Káťa nemůže přemluvit Jirku k pořízení sestřičky na hraní. Když se nudím, tak zlobím a to byste se divili jak to lítá. Prádlo na věšáku - někdy celý věšák spadne, kytky svíčky a mušle z poliček padají jako na běžícím pásu. Potrhaný kožený gauč je moje práce a jsem na to náležitě pyšná :)) Provokace to je moje. Ale když se vyřádím. Dojdu si pro pohlazení a pusinky. To si pak všichni tři lehneme a koukáme na telku.
Moje nejoblíbenější hračka - gumička - mě stále neomrzela. Káťa mi jich koupila snad deset. Vždy si je někam pinknu a pak je nemůžu najít. Takže dostávám nové a nové. S gumičkou samozřejmě umím aportovat a dělat s ní různý psí kusy.
Mám také nového kamaráda, který někdy chodí na návštěvy. Je to menší pejsek a já si na něj pěkně dovoluji. Skáču mu přes záda, chytám mu ocásek a tak. Je to hodně srandovní.
Na podzim prý půjdu k panu doktorovi. Nemám přesně tušení co mi budou dělat, protože mi to nikdo nechce říct ale prý to bude nějaká operace, abych neměla koťátka. Tam se netěším ale je to prý povinné. Tak se Vám pak ozvu jak jsem to zvládla.
 
Zasílám vám i pár fotek, abyste viděli jak hezky se mám a že jsou na mě rodiče hodní. :))
 
Mějte se hezky, pozdravujte kočky, kočičáky a koťata a já se zase ozvu!
 
Papa Chňapinka.

DOPIS PRVNÍ 16. 2. 2013

Posílám spoustu pozdravů z Vodňan.
 
Už je to skoro měsíc, co jsem vás opustila. Ano, já Chňapka. Jak vidíte, umím psát na klávesnici, ale tento dopis za mě píše Káťa. Prý se dopis napsaný mnou nedá přečíst. Ale kousek vám stejně napíši sama: xydfvklpoi145. Snad to rozluštíte :))
 
A jak si žiji ve Vodňanech? Mám svůj veliký pelíšek a v něm plyšového medvěda. Každou noc se mnou spinká. Dostala jsem spoustu hraček - myšku, tři míčky, veliké klubíčko, malé klubíčko, rouru od ubrousků, škrábadlo, krabici, která má spoustu otvorů a můžu si prolézat. A já nevím co ještě. JENŽE nejlepší je, když se jde panička ráno nalíčit a já ji ukradnu z kosmetického kufříku štěteček na pudr. Nemluvě o tom, že houbičky na pudr jsem už dostala a náležitě roztrhala :)) Pak jsem si také bez dovolení vzala takovou chlupatou růžovou věc, kterou měla panička na propisce. Dobře se s ní aportuje. Ano aportuje. To miluji. Panička mi tu věc hodí, já běžím, zakousnu ji a vláčím svůj úlovek zpět k paničce. Pak ji ukazuji, jak se taková věc musí pořádně pokousat a rozcupovat.
O tom, jak zlobím. vám psát nebudu. A nebo pochlubím se pár kousky, které se mi povedly a jsem na ně pyšná. Páníčci to vidí trošku jinak. Ale jsou hodní a vždy mi moje výstřelky odpustí. Tak tedy: Když si panička čistí ráno zuby a je předkloněná k umyvadlu, já si vyskočím na pračku a pak na paničky záda. Chvilku je to sranda, ale pak zareji drápky a hned je zle. No už to prý nesmím udělat. Taky ráda běhám po stole. Nedávno na něm byla buchta - jéééé ta voňela - a byla zakrytá pytlíkem. Když jsem tedy nemohla na buchtu, tak jsem ji alespoň pošlapala. Když panička šla snídat, měla v cukru otisklé mé ťapky. To jí hodně rozesmálo. Ale už na stůl nesmím. Prý se tam jí a né promenáduje. Taky přišla Káti mamka na návštěvu a v chodbě nechala nákup. Byla tam velká štangle salámu. Tak jsem ji vytáhla z tašky. A řeknu vám, to byla námaha, když ta štangle je 2x větší než já. Včera panička nechala otevřenou šatnu a než přišla, tak jsem jí přestěhovala její chlupaté boty. Jednu jsem dala do koupelny a druhou jsem nacpala do bedny, o které jsem psala výše. Káťa říkala, že nechápe jak jsem tu botu tím malým otvorem mohla procpat. Však jsem šikovná kočka. Prý ze mě roste malý tygr. Jo, víte co mě baví nejvíce? Když se jdou naši večer koukat na telku. Protože to leží na posteli a já mám volný gauč. Takže začnu lítat po gauči, pak skočím na postel, letím přes postel, zalezu do škvíry a postel podběhnu, namířím si to ke stolu, od stolu do kuchyně - mezitím musím přeskočit kytku- z kuchyně do chodby a zas zpátky. To praktikuji několikrát. Dokud mě nestrčí pod peřinu a nemazlí mě :)) Když mluvíme o tom mazlení. To je paráda. Když páníček hraje hry na počítači, já si lehnu na jeho klín a spím a nebo koukám, jak mu to jde. A když panička sedí u počítače a pořád něco píše, tak ležím na ní a spím. Jednou mi pořád přepadávala hlava dozadu a spala jsem s polootevřenou tlamičkou.
Jééé já bych málem zapomněla - pouští mi pohádky! Nejhezčí je ta od pixaru s ptáčkama, taky jsem viděla jednu strašidelnou a ta se mi moc nelíbila. Pak jsem viděla králíka s mrkví a rybičky. Také mě velmi zaujala znělka z Hvězdných válek.
Mám novou kamarádku, je tedy dvounohá ale je skvělá, chodí k nám v sobotu a hraje si semnou celé odpoledne. Má mě prý moc ráda.
Začalo mě něco svědit na krku, tak se tam pořád drapu, už tam mám stroupek, takže prý pojedeme k doktorovi. Tam se mi teda moc nechce, ale aspoň se prý domluvíme na očkování. Doufám, že očkovat budou páníčky a né mě!
To jsou asi všechny mé zážitky. Jinak spinkám, papám a kakám normálně a jsem prý den ode dne větší a větší. Za chvilku nepodlezu ani dveře do obýváku. Tak se je naučím otevírat. Snadná pomoc ;)
Pozdravujte hezky odemě kočičáky a kočičandy a až panička najde o víkendu kabel od foťáku, pošlu Vám i mé fotky.
 
Určitě dám o sobě zase vědět. Až našim provedu nějakou lumpárnu :))
 
Ahooooj Chňapka, Káťa, Jirka!