Jdi na obsah Jdi na menu
 


domov-Užofka

UŽOFKA

Umístěna 27. 10. 2012

DOPIS TŘETÍ 21. 1. 2013

Zdravím
z Českých Budějovic, kde se Užofce dobře daří už třetí měsíc.

Dny spokojeně tráví mezi křesly, gauči a našimi klíny a jak je myslím vidět z fotek, rozhodně se nepředře.
Místo televize používá morčecí terárko, o které si párkrát nabančila, než jí došlo, že tam je sklo, a drápy si brousí o koberce a křesla, můra, přestože má k dispozici pěkný špalek. Asi mi nezbyde než opravdu zakoupit nůžky a odvážit se pustit se jí do drápků.

Velice rychle přišla na to, že mňoukání funguje jako dálkové ovládání zavřených dvěří, a že když vytrvale sedí pod kuchyňskou linkou, odkud voní syrové maso, je možné, že něco zbyde i na ni. Nadále jí zůstává igelitová úchylka, tedy je před ní potřeba pořád zavírat nejen pečivo, obzvlášť pokud je v platovém pytlíku, ale třeba i volně ležící fólie do šanonů a v celofánu zabalené svíčky, jinak se lze dočkat náruživého ožužlání.

Když si Užofka oblíbila sezení na parepetu a pozorování dění venku na ulici, rozhodla jsem se ji včera zkusmo vypustit před dům na sníh, kde chvíli opatrně ťapala a pak se radši sama rychle vrátila domů.

Hezké kočičí dny přeje
Jitka Erbenová

DOPIS DRUHÝ 28. 10. 2012

Tak Užofka je velmi zdatný preparátor - z rozdrceného prášku na doléčení angíny v kouscích kachního masa, které měl manžel připravené na dnešní oběd, dokázala přes noc velmi mistrně vyrobit hned tři hrudky a nechat je válet na podlaze. Hned ráno jsem tedy vyrazila do  ordinace MVDr. Lapáčka, kde číče prášek během asi dvou vteřin mladý lékař zcela bez problémů podal. Dělal to skoro stejně jako jsem se pokoušela já včera, když selhal podavač prášků od Vás - tedy čapnul ji za zátylek a prášek jí normálně vecpal do chřtánu, jen měl ještě zlepšovák - trochu jí zaklonil hlavu dozadu a řekl mi, že je třeba ji překvapit. Včera večer už ale byla hodně vytočená, tak se mi  jí prášek podat nepovedlo - zkusím to dle dnešních rad navečer s tím posledním (PS: bez nejmenších problémů se povedlo).
Kočka je jinak zlatá - jak jsem už psala, pořád chce být s námi, ale zároveň pendluje po celém baráku - asi na kontrolní obhlídky. Prolejzá police, skříně, gauče, parapety oken, schody, večer jsem ji načapala na lince, mršku... Otvírat přivřené dveře zvládla velmi brzy.
S hlazením po zádech ani ocase vůbec nemá problém, i ji to baví. Spíš mi i z její spokojenosti připadá, že tu s námi bydlí odjakživa... Část toho, jak s námi trávila večer, posílám.
Jen čerstvými rybičkami pohrdla -  zkusím to ještě uvařit, a když tak to sbaští náš starý kocour, až milostivě dorazí domů.

Hezkou neděli přeju
J. Erbenová

>

DOPIS PRVNÍ 27. 10. 2012

Hlásím, že cesta byla zcela v klidu.
Po vypuštění doma si milá číča během několika vteřin u nás našla dle svého názoru vhodné úložiště - škopek se špinavým prádlem... Schovávací schopnosti má opravdu dokonalé - zmizela tak rychle, že jsme ji chvíli nemohli najít, když jsme za ní do té koupelny šli.
Jen jsem ji jen vyfotila a manžel ji odtud v pohodě vyndal. Od té doby zkoumá a hledá klídek - chvilku ležela v rohu nahoře na schodech pod klívií (sotva se tam vecpala, žádný drobeček vskutku není), teď přešla do horního pokoje a lehla přesně tam, kam chodívala zalehnout naše stará Mína, když chtěla mít od všech a všeho pokoj. Teď už tu kolem mě zase pochoduje a čmuchá - trochu v podřepu, ostražitě, ale to chce čas.
Manžel když se dozvěděl, že ráda ryby, tak hned že jí na uvítanou nachystá nějaké čerstvé, dokonce své vlastní nástražní rybky hodlá obětovat!                            

Hezký zbytek víkendu
Jitka Erbenová