vzpomínka-Kostík
Od února 2012 jsem měli v naší péči velice podvyživeného kocourka vážícího ani ne 2,5 kg, který se pomaličku zlepšoval, ale jeho zdraví celkově kolísalo.
Na konci léta Kostík už vážil 3,9 kg a vypadal moc spokojeně. Začátkem září mu pár dní nebylo dobře, přestalo mu chutnat a neměl chuť ani na hraní. Vzali jsme ho na vyšetření a na rtg byla zjištěna hodně zvětšená játra. Kostík dostal injekci, vitamíny na játra a brzy se mu opět zlepšila nálada i apetýt. Po třech týdnech začal být náhle opět skleslý, zalezl si na klidné místo a spal... V noci 30. 9. probudil depozitní tetu hlubokým voláním, v tu chvíli již příliš nevnímal. Marně se pokoušel postavit na nohy a dříve než se nám podařilo sehnat veterináře, vydechl naposledy.
Kostíčku, moc mi budeš chybět, byl jsi úžasný kocour a velký bojovník.
Nikdy nezapomenu na Tvé trpělivé čekání u mističek, na Tvé mazlení plné vděčnosti i na to, jak rád jsi sedával vedle krásné kočičky Bětušky a s láskou ji pozoroval.